Protože přímo v Colombu turisté nebydlí, nic tam totiž pro ně není, dá se tam z letovisek dostat mnoha způsoby - taxíkem (strabařina), tuk-tukem (později) anebo autobusem (přibrzdíme, nezastavujeme, nejlepší zábava lunaparku). My jsme si hned první den našli "svého" tuk-tukáře. Byl fajn a celkem laciný, strašně o nás stál, jenom měl tu jedinou malou chybičku - že nikdy nebyl na telefonu, když jsme ho potřebovali. Jeho představa byla, že nás bude vozit ve svých volných chvilkách, tedy mimo návštěvu chrámu, mimo siestu, mimo zábavu s rodinou, když zrovna neprobíral s ostatníma tuk-tukářema fotbal...tak jsme jezdili busem. Ty autobusy skoro neměly pneumatiky, za některýma vlály pásy gumy, oni říkali, že je to jedno, že se tam jezdí nejvíc pade. Což, vzhledem ke stavu silnic na Srí Lance byla skoro pravda. Nicméně, na přípobřežní "dálnici" okolo letiště Bandaranaike-Colombo (mezi hlavním městm a turistickými oblastmi) se jezdí
minimálně sedmdesát, v obou směrech (tím chci říct, že klidně autobus nebo nákladák jede sedmdesát v protisměru). Maximálně osmdesát, většina vozového parku tam toho víc nezvládne.
Pravidla přednosti v jízdě tam upravuje jediný zákon, a to zákon silnějšího/většího, nebo přesněji zákon pevnějšího nerva. Ta "dálnice" je široká asi jako ulice Beranových v Letňanech, po krajnicích jedou tuk-tuky, motorky a kola, prostředkem náklaďáky, autobusy a pár osobáků.Provoz je celkem hustý a funguje to tak, že kolik se vejde vozidel momentálně vedle sebe na šířku vozovky, tolik to má pruhů + jeden průběžný pruh mezi nima uprostřed (vždycky se najde místo), kde jedou proti sobě libovolná vozidla a ten, kdo dřív vyměkne, ten se zařadí. Náš tuk-tukář byl měkkon, troufnul si maximálně na protijízdu po krajnici a ještě přitom troubil.
Zajímavé je, že se vám tam postupně vybaví všecko, co jsme už
dávno zapomněli, co se týká automobilismu v socialistickém bloku. Stav vozového parku je spíš k pousmání, to je takový folklór, který nikoho až tak nešokuje. Ale dojde vám, že:
- u silnice se nedalo jen tak stát - strašně to tam smrdělo, z výfuků se valilo černo a šlo rovnou do ksichtů a plic chodců
- benzín byl sice levný, ale leckdy se přijelo k benzínce a bylo: a) zavřeno, b) nebyl benál
- po benzínkce běhal chlap, který tankoval a kasíroval, aby nikdo neujel bez placení
- u benzínky se čekalo v dlouhatánské frontě
- u benzínky to vonělo naftou a na zemi byly mastné fleky
- u benzínky se tankovalo a né, že se tam kupovaly pičoviny a nechutné a nezdravé jídlo
Tolik zatím k dopravě, jistě se k tomu ještě dostaneme, jdeme rovnou na autobusové nádraží v Colombu. Jsou to vlastně dvě rovnoběžné ulice se smetištěm, na které je přilepená horda stánečků se vším, od věšteb, přes chrámové milodary - kytky z plastu, smažené
něco a plastové žabičky, kufry Samsonite a kabelky Louis Vuitton, cejlonský čaj a vanilka, po autorizované dealery mobilních operátorů (můj potenciální byznys v té době), vše stejně důvěryhodné.
P4180813.JPG
P4180905.JPG
P4180810.JPG
Smažené (a nesmírně ušmudlané a posedlé muchama) věci, které prodávali na každém rohu. Podle tvaru jednoznačně medúza. Ale dá se medúza usmažit? Není to něco jako řízek z tlačenky?
p4160265.jpg
Kdyby to nebylo tak strašně, strašně, strašně, strašlivě ušmudlané a kdyby to bylo PO Thajsku, tak bych to ochutnala. Ale: co kdyby to byly třeba....DRŠŤKY?
p4160266.jpg
A ještě ja nádraží noclehárnou/denlehárnou pro psy. Vzhledem k tomu, že tady každý věří všemu a čemukoliv, nemůže být pes podezřelý, stejně jako jakýkoliv jiný živočich či rostlina, z toho, že by byl nečistý. Takže - kdo si kam lehne, tam má právo odpočívat. A navíc to vedro a vlhko...nikoho nic nepohoršuje.
P4180914.JPG
Natož nějaká blbá koza na schodech zlatnictví.
p4140037.jpg
/116/
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory. Pro jejich zobrazení se zaregistrujte a přihlaste.