V dalším patře se setkáváme s
Prací. Dobře pojatou, hrdinou socialismu byl pracující, ne inteligent. Zámečnická dílna vybavená naolejovaným nářadím, obrovská továrna a z fotky se zubí šťastné dělnice ve frontě závodní jídelny. V šatně u chlapů nahotinky z propašovaných Playboyů.
Nad bránou nápis ROBOTRON, chlouba elektroniky východního světa s českým slovem, díky kterému se dodnes čeští ajtíci považují neprávem za elitu, a vedle místnost vybavená výpočetní technikou. Nemáme srovnání s tehdejším západem a tak exponáty působí jako milé retro. Technicky nadanější děti zkoumají podrobnosti, kulí oči na děrné pásky a štítky, které jsou těmi pravými jedničkami a nulami.
Smějeme se v kanceláři ředitele fabriky. Na oknech nad radiátory ukrytými za medově nalakovaným rastrem latěk, které se vždycky olupovaly, jsou naskládány knihy. Příručky vedoucího úředníka: normy, vyhlášky, telefonní seznam, svazky stranických prohlášení, plánů a závazků. A v rohu stolu globus. Každý ředitel měl globus, snad jako podprahový signál toho, kdo je tady pánem, kdo hýbá světem. Symboly moci se mírně mění, ale jejich umístění zůstává stejné. Na místě globusu má dnes průměrný ředitel ten nejvýkonnější počítač s tím nejrychlejším internetovým spojením se světem. Kdyby měl tu náhlou ideu, může ji hned poslat do světa a globem zatočit. Plány a klubová usnesení se z okna přesunula do počítače, ale reprezentativní vazby firemních manuálů a společenských závazků na okně dlí stále. Snad tam mají vymáčknuté ďolíčky od svých předchůdců, do kterých budou zasazeny intergalaktické směrnice dopravy a marketingu za pár desítek let. Moduly umístění nástrojů moci: sektor A2, sektor B4...
Sekretářka se tehdy ještě jmenovala sekretářka a seděla v sekretariátu.
Ctrl+Alt+Delete
A vařila kafe šéfíkovi.
Dej si sklenku, nevíš co tě čeká venku.