od Kohant » čtv 27. srp 2015 4:59:11
Finále mistrovství světa ve volným stylu...
Nastupujou proti sobě Franta Voháňka, 180 na 85 a Rus Saša Medveděv,
2 metry 20, 130 kilo, neporaženej šampión...
Trenér si k sobě naposledy zavolá našeho borce: "Hele, Franto,
proti němu stejně nemáš moc šanci, ale hlavně tě nesmí dostat do toho svýho
preclíku. To je jeho speciální chvat, ze kterýho se ještě nikdy nikdo
nedostal. Pamatuj si to, hlavně ne do preclíku... A drž se!" Borci naběhnou
do ringu, chvíli se tak jako okopávaj, oplácávaj, tahaj za rukávy, až
najednou Franta letí vzduchem, švác ho na zem a už je v preclíku. Zkroucenej,
jak vánočka, chytá dech a sleduje po očku rozhodčího, kterej se chystá
odpískat konec. Když tu si všimne těsně u svý hlavy trenek, kterým koukaj z
nohavice koule. Tak s obrovskou námahou natáhne krk a vší silou se do nich
zakousne. Ozve se hroznej řev a najednou letí vzduchem pro změnu Saša,
práskne sebou na zem, na něj náš Franta, až Rusovi vyrazí dech. Za pár vteřin
je po zápase a ohromenej trenér nadšeně plácá vítěznýho Frantu po zádech:
"Člověče, to bylo něco naprosto fantastickýho! To ještě nikdy nikdo
nedokázal! Jak se ti to, prosím tě, podařilo? Já myslel, že už je hotovo…"
"To já v jednu chvíli taky," oddechuje Franta, "ale to byste,
trenére, nevěřil, jakou v sobě člověk najde sílu, když si kousne do svejch
vlastních koulí…"
21>∞ Odkaz je skrytý pro nepřihlášené, prosím, registrujte se a přihlašte, abyste viděl tento link.